Vzpomínky na chvíle štěstí i na chvíle smutku - tak, jak šel život

Narodila jsem se v první polovině minulého století. Nejsem tedy ...náctiletá a dlouho jsem se rozmýšlela nad tím, zda založit tuto stránku nebo ne.
Nakonec jsem se rozhodla pro založení. Proč? Protože přesto, že vlastním několik stránek, vždy jsou to stránky pro jiné a já chtěla něco, kde bych se mohla vypsat ze svých zážitků. Vůbec nečekám na spoustu návštěv, ale možná někoho mé zážitky osloví. Pak budu ráda, když mi napíše do Knihy návštěv.
V životě jsem prožila mnoho chvil beznaděje, ale více chvilek radostných. A o tom všem bych chtěla psát.
Janus

![]()
![]()
![]()
Jdu už sama sobě na nervy.
Proč?
Protože moje
Dneska, tj. 30. srpna 2010, začala topná sezóna na naší chatě.
Už několik dní jsem odolávala pokušení zatopit v kamnech, ale dnes už jsem to nevydržela a zatopila.
V dubnu loňského roku jsem napsala příspěvek o FB a ptala se na váš názor.
Abych nebyla pozadu za svými přáteli, rozhodla jsem se vyhlásit jednu fotohádanku
Po několika dnech výhrůžek se ČHMÚ konečně strefil a i v Ledči nad Sázavou PRŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!!
Začalo to trošku nesměle - sem tam kapička. Pak dlouho nic a najednou
Čtu na netu varování, abych se připravila na bouřky a déšť a to dokonce na přívalový.
Celý den čekám a NIC!!!
Naše bíglička, jak jsem tady už psala, má spoustu pelíšků.
V těchto dnech si našla další místečko - pod gaučem. Tam je asi největší chládek - nevím - pod gauč se mi nechce
Písničku o lavičce určitě zná hodně lidiček.
Na chatě jsme měli lavičku, kterou vyrobil tchán někdy kolem roku 1942.
Poznali jsme se na lide.cz. Jednoho dne jsem měla vzkaz, že si mne přidal do přátel "honeysucker".
Nepřijala jsem pozvání